Můj výlet do Itálie (1/3)

by - května 05, 2018

V Itálii jsem nikdy předtím nebyla a Italsky neumím ani slovo, to jsem neviděla jako velký problém, protože jsem se domnívala, že znalost Angličtiny stačí. Ihned po příjezdu (brzy ráno) jsme si chtěly koupit kávu, cappuccino se řekne cappuccino, ale latté Italové nejspíš nedělají (nenarazila jsem na něj v žádné kavárně), takže když jsem požádala o latté, dostala jsem (=čaj). Čaj mám ráda :D, ale přiznám se, že mě to dost překvapilo.

Navštívily jsme kouzelnou Florencii, plnou úzkých uliček a vysokých budov. Další věc, která mě v Itálii překvapila je to, že auta můžou všude. I do těch nejužších uliček. Nikde žádná pěší zóna, všude se může autem. Často někdo zastavil a všechna ostatní auta začala troubit a řidiči nadávat. První den jsem byla z jejich stylu řízení trochu překvapená, ale hned druhý den jsem věděla, že jen stačí dávat trochu větší pozor. 



Tady jsem vyfotila projíždějící autobus. Nešlo o jednu z těch nejmenších uliček, ale i tak se mi zdála celkem malá na to, aby v ní bylo místo na parkování. Teď nechci, aby to někdo chápal jako kritiku :D, jinak to samozřejmě udělat nejde, v době kdy se tyhle uličky(budovy) stavěly asi nikdo nepočítal s dnešní dopravou. 


A abych nezapomněla, motorky a mopedy. Těch je taky všude plno. :D To k Itálii asi patří. :)

Když už mluvím o těch uličkách, taky bych ráda zmínila všechna ta malá krásná místa jako kavárny, restaurace, nebo bary, které se schovávají v těchto uličkách. Přiložím vám sem nějaké fotky. :)




Protože jsme byly v Itálii, chtěla jsem si dát tu slavnou italskou zmrzlinu! Ale kterou si vybrat? "Zmrzlináren" bylo všude plno. Zaplula jsem do prvního obchodu, který jsem uviděla. Neměla jsem ani moc chuť na zmrzlinu, spíš takový pocit, že bych měla nějakou ochutnat. Upozornila jsem paní prodavačku, že chci jenom jeden "kopeček" a ona se mě zeptala, jaký chci kornoutek. Bylo jich tam víc než 10, tak jsem ukázala na druhý nejmenší úplně bez rozmyslu. Najednou mi začala nakládat kopec zmrzliny (tak 3 kopečky u nás) a začala do ní přidávat sušenky. "To je porce", říkala jsem si. Úsměv mi spadnul, když mě požádala o 10 Euro. Za jídlo utrácím hodně peněz, ale tolik za zmrzlinu jsem ještě nedala. 
Jestli byla alespoň dobrá? Byla. Ale ta porce byla docela dost, klidně by mi stačit ten náš jeden český kopeček. 


A tady už spokojeně papám. :D 




Trochu se mi ten článek prodlužuje, takže ho tady asi ukončím. Ráda bych vám sem přidala víc fotek, ale bojím se, aby to nebylo moc. :D
A co vy, byl někdo z vás v Itálii? Taky by mě zajímalo, jestli vás baví číst články, nebo máte raději fotky a málo textu?

Mějte se krásně!
Anička
<3

You May Also Like

0 komentářů

Děkuji, že jste si udělali čas a okomentovali tento příspěvek. :)